středa 9. května 2018

Jehly a jehlice - ať je jich co nejvíce!

Možná si budete myslet, že jsem blázen, ale já jsem úplně nadšená...

Po zkoušce nastalo období klidu. Jen práce, děti, domácnost-vaření-pečení-praní, semo tamo nějaká literatura, dokonce jsem si koupila Literární noviny, přesadila jsem kytky, zasadila rajčata, posedávám po zahradě, zapojila jsem se do 30 denní abs výzvy - už mám odcvičeny dva dny :D a s dětma jsem byla plavat, no a taky mám čas na to, co jsem chtěla dělat, a to ruční práce.


A protože jsem velký milovník kreativních potřeb a miluju barvy a pastelky a jehlice a všeho pokud možno co nejvíc druhů, typů, tlouštěk, jala jsem se vyšívat "ve velkém". Výhodu spatřuju v tom, že bavlnka stojí 2,70,-, perlovka 17,- za klubko, jehly pár korun a bubínek za kilo, takže výdaje do začátku nic převratného, no, co si budeme říkat, prvotní investice asi tak litr, přestože by 200,- bylo tak akorát. Nehledím doleva doprava, sedím na gauči, já a naše bláznivá kočka a hle: první pokus, o kterém si říkám, že je překrásný, třebaže zkušenější v něm chyby jistě uvidí, ale na tom nesejde, píchám do bavlny (už jste někdy kupovali 20 dkg bavlny? já tuhle prvně a smála jsem se tomu ještě dva dny) jako šílená a vážně řičím blahem. Kreslím jehlou v barvách podvečera, poslouchám audioknihu, srkám něco s trochou chlastu a cítím se fakt dobře. Spokojeně. 


Možná jsem se skutečně měla narodit v jiném století, tohle posedávání by mi opravdu šlo náramně.


Tetičko J., co mesliš, bode to na otěrko do Necha dobré???

Jehlám a jehlicím zdar!
-vM-

P.S.: Tohen je příspěvek o ničem, příště se polepším, ale musela jsem to někam vylepit, protože chci slyšet, že jsem taaaak šekovná! A to já jako jsem, bať ja!

1 komentář:

  1. Zuzi, jsi opravdu neskutečně šikovná a trošku mne mrzí, že ti nemůžu napsat, že jsi celá já. Neboť jsi má přízeň přes svého chotě. Kdysi jsem byla také zapálená vyšívačka. Dokonce mám doma ukrytých několik miniaturních obrázků, které jsou vyšité a dokonce připomínají malebné zákoutí staré Prahy. Mé zapálení skončilo vyšíváním kulatého ubrusu cca 120cm, který jsem nikdy nedodělala a nakonec se stářím rozpadla kanava a tak již není mezi námi. Ta uděrka bude ozdobou nechanické kuchyně. Přeji ti moc dalších ručních úspěchů. Tvá teta J.

    OdpovědětVymazat