středa 10. ledna 2018

ZEN!

Sedmého večer mi volala teta Jitka, aby mi sdělila, že má narozeniny, a  že je přesně ten den, kdy se jí má popřát. Přijde mi sympatické, že není uražená, že nezafixuju významné datum, a že si prostě o gratulaci zavolá. 

Blíží se narozeniny Porodnice a já marně přemýšlím, jestli je má 11.1. nebo 15.1., babo (Pepe?) raď.

Moje letošní předsevzetí jsou vážně mocná. Na jednu stranu mi lepí zadek, na druhou stranu je to velice napínavé. Je to napínavé tak, že večer lehnu, tři hodiny nemůžu usnout, neschopna zastavit hlavu, když už nakonec usnu, probudím se záhy absolutně durch mokrá, jak kdybych byla v odmašťovně. Což je poslední tři dny (ne, vlastně jen dva, ale líp to zní) trochu pravda, protože jsem si zakázala lemtat pivo ve všední den. Zdálo by se, že vydržet bez piva od neděle oběda do pátku večer nebude až tak složité. Ukazuje se ale, že to složité je. Bohužel mi vůbec nepomáhá, když se nacpu fenyklem a pohankou. Bohužel mi nepomáhá vůbec nic. Ráda bych měla možnost přesvědčit sama sebe, že mi můj "bachůrek" mizí před očima. Nemizí, je tam furt. A navíc jsem fakt za alkoholika.

Včera jsem s Kudmilkou cvičila (a vlastně teprve prvně objevila) tabatu. Navíc jsem si v Lidlu koupila to posilovací kolečko na břišáky, což je pěkná paseka. Bolí mě úplně všechno, výsledky to (po dvou dnech) nemá, pivo (už dva dny) nepiju, ale stejská se mi po něm, jím jen zeleň a maso a dosud chápu vtip, ale humor mi dochází.

 V práci" všude bahno. Venku je tolik bahna, že se v něm hrozí utopit. To bahno sundává pevně zašněrované boty! A stále prší. Odhlédnu-li od skutečnosti, že vypadám jak strašidlo - navlhlý lak na vlasy + čepice - nutno zmínit, že všichni dělají venku a jsou mokří jak kaně. Účesy jim drží, to zas jo.

Přišla mi kniha o vyšívání. Jsem nadšená. Objednala jsem si vlnu. Juch! Musím si koupit učebnice. Uff. Musím se rozběhnout. Uff uff. Musím vytrvat. Ou jé. Musím si nalakovat nehty. Loupou se mi, bude jaro. Uff. Právě jsem si přečetla odpověď od skvělé ilustrátorky a možná získám/koupím si  její obrázeček. Juch!

Myslím, že všechno je strašně super. ZEN! Jen mi v tom "tak nějak lidsky" trochu brání hláška z oblíbeného žehlícího filmu Morning Glory: "Zvláštní je, že lidé mluví o optimizmu v době, když už jsou jednou nohou v prdeli."

-vM-


Žádné komentáře:

Okomentovat