neděle 18. prosince 2016

Kulatý rok.


Je neděle, skoro pět ráno. Nespím. Asi proto, že celý rok vstávám brzy. Klid má dnes ještě jiný rozměr. Není jen obyčejná jakkoli příjemná neděle. Mám dovolenou.

Můj muž a syn odjedou v devět hodin na lyže, já s Kudmou zůstávám doma, chráním rodinný oheň a doháním resty. Sice mám dovolenou, ale ještě je pár věcí, které jsem nedokončila. Zítra jedno zapomenuté jednání. A elektrika pro grafika Es. Pak už v úterý jen droboť a hotovo. Vánoce a dárky nemám letos ještě vůbec. Z předsevzetí začít v září i letos nezbylo nic.

Vánoce letos strávíme u babi Lidu, takže se s domácností nebudu nijak zvlášť uklízet. Cílím na resty typu úklid a třídění mojí skříně, uklidit šuplík s lékama, vytřít kuchyňskou linku, vysát knihovnu a povyhazovat všechno, na co jsem rok nesáhla. Zbavit se bordelu nepotřebného, povyhazovat časopisy a zajistit systém tam, kde zdánlivě není možné jej vůbec zavést.


Je zvláštní po roce totálního nasazení nemuset téměř nic. Nechat si úderem 16. prosince vypadnout všechno z rukou a sednout si. Najednou jsou přede mnou téměř 3 týdny volna, ve kterých vlastně nic moc nemusím, jen odpočívat a užívat si. Nabrat sílu. Rozmyslet, co dál. Upřímně přiznávám, že se velice těším na rekapitulační článek. Svého času ho psávala Pepe, nebo si možná ten její pamatuju víc než vlastní. Letos možná nenapíše, ale určitě napíšu já. Letos totiž poprvé se jeví být rok jako „kulatá“ pohádka, kde je začátek na konci a konec na začátku, geometrický útvar se středem v konstantním bodě X. Na úvod či na závěr řekněmež, že letošní rok byl nejlepší, jaký si pamatuju. Taky si představujete na konci roku, jaké mohou být roky další? Z fotek, co jsem zvládla stáhnout do počítače jsem narazila na tyto. Mohou být chápány jako předzvěst závěru roku 2016. 

V únoru jsem byla v Itálii. V téhle bezva hospodě. O tom jsem nepsala.
V dubnu mi přišla ta nekřesťansky drahá vlna. A svetr jsem dopletla na konci října.

V červenci jsem se přesunula do Zábřeha. A zažila nečekané.
Jeli jsme do Varů. Nejhezčí 4 dny letos.

Odbedněná retenčka. A chuť vytvořit cokoli.


A teď už jdu smažit řízky do cesty. Obrázky se sem stejně vkládaj jaksi blbě, nejde to porovnat a to mě rozčiluje. Nasadím si asik čílenku, aby mi nepadaly vlasy do smažení. 

Mějte hezký den.
-vM-

Žádné komentáře:

Okomentovat