pátek 12. srpna 2016

Handmade dolls

Když narazím na práci a tvorbu svých spolužáků z vysoké, což programově není nijak často, pociťuju úpadek své tvořivost a vlastní malost, zaprdělost a nesvětovost. Nikoli proto, že bych jim to nepřála, mně nezbývá než je obdivovat, ale proto, že myslím, takhle nárazově, že nic moc netvořím. Co já tak jako tvořím? Možná tak hromádky s čistým prádlem a místy čistou domácnost. Na víc mi nezbývá elán a síla.
Včera jsem zrovna zkoumala fotky tvorby Ká a napadlo mě, co bych tak jako mohla tvořit, co by nebylo prostorově, časově náročné, z čeho by třeba děcka moje mohly mít radost. Bůhví proč mě napadly panenky, to potěší každé dítě, že? A neboť už mi není 20 abych si myslela, že tenhle nápad mám jediná na světě, koukám na net. A řeknu vám, že ne že by nebylo z čeho vybírat. Takže panenky vyrábět nebudu. Protože lepší nikdy nevymyslím. Obdivuju každého, kdo něco udělá a jde s tím na net a nechá se lovit vyhledávači pod nějakým tématem, protože srovnání mohou být šokující a rozhodně všeodhalující, bez ohledu na to, jestli ten, kdo srovnává, vkus má nebo ne.

Zadejte handmade dolls a budete mrkat...


zdroj

zdroj

zdroj

zdroj

zdroj

Anebo se to dá dělat takhle. Což mně osobně připadá smysluplnější, než všechna ta debilní kosmetická videa, která lítají éterem. Mám si koupit tuhle nebo tuhle řasenku? Ne tuhle né, ta se sype pod oči, když ve tři ráno šňupeš koks!

zdroj

Asi jednu koupím.
-vM-

Žádné komentáře:

Okomentovat