středa 10. srpna 2016

Bláto, klokan, Ká a Soňa (už zase)

Dnes je v boudičce nehorázná kosa. Ačkoli je venku přívětivých 15 stupňů, je jaksi lezavo a "hmlisto", jak říká moje vzácná matka. Ani nevím, jestli to slovo skutečně existuje, ale vypovídá mnohé. Sedím u počítače, mravenčí mi ukazováček, kterým klikám na svoji červenou mysh a dělám výpisy oken pro poptávku. Ještě mám nakreslit kuchyň, na kterou mám dle rozpočtu 10 tisíc. Polovinu bude stát jen pracovní deska a odpadkovej koš. To se rozšoupnu. Samosebou se očekává, že to bude kuchyň krásná. Jak říká jedna z místních, rozuměj olomouckých, architektek - není malých projektů, není malých cílů.


V prostoru stavby je bahno. A když říkám bahno, tak myslím skutečné bahno. S každým krokem mi podjíždí cvičky a musím se tolik soustředit na to, kam šlapu, že obvykle zabloudím mezi konstrukcema, který čekaj na montáž. Nepřehledno. Dnes je vážně nepřehledno.

Dostala jsem mail od přítelkyně Ká "z Prahe" a napsala jsem mail Báře, která je stále ještě kdesi daleko za mořem a o které jsem neslyšela roky. Oběma se zjevně daří. Až mi Ká potvrdí možnost publikovat její práci, podělím se o ni s vámi, bude se vám líbit, to je tutovka.

Jiná moje kamarádka, mimochodem inženýrka ekonomie se rozhodla, že život v bance není život a zahájila podnikání v oboru sítotisku na látku. "Byznys plán" je takový, že si u ní můžete objednat originální metráž na přání, ze které si pak sami něco ušijete. Kdy jsem naposledy něco šila? Asi toho klokana pro Čumu na školní představení. Ten se mi ale poved´, co?



To všecko vám jednou napíšu. Prozatím blátu zdar!

Jo a napsala jsem komentář Soně. Pepe, mohly bychom udělat vaječnou sbírku na tu její galerii, to by byla záslužná činnost. A dostaly bychom se na plakát :) Třeba by nám udělali náš vlastní, to by bylo:) Večer zjistím, jestli se to tady dá v tom blogu nějak zorganizovat. Blbý ale bude, až zjistím, že sem chodím jen já, teta Jitka a sem tam Ironman, to těch peněz moc nevyberem.

-vM-

Žádné komentáře:

Okomentovat