pátek 22. července 2016

Pátek bez songu

Včera jsem zastavila u pošty na Ladovce a šla poslat Vítkovi dopis do tábora. Potkala jsem slečnu v růžových kalhotách, s růžovými nehty a obličejem vymalovaným jak porculánovej hrnek. Navzdory jejímu znechucenému pohledu směrem ke mně jsem se narovnala v zádech ještě víc a řekla si: "Moc nečum!" Moje stavební boty se zaschlým betonem, rifle ohrnuté tak, aby se necáraly v bahně, špinavé triko, lesknoucí se čelo a lehký (jak doufám) odér fyzické práce mi dává sílu a sebevědomí nebývalých rozměrů. Konečně dělám něco smysluplného. Rovnám se sama před sebou. Rovnám se před světem. A moc se mi to líbí. Nikdy jsem se necítila líp.

Nutno podotknout, že navzdory neupravenému "stavebnímu" vzhledu zůstávám věrná Chanelu, a to jak v parfému, tak v lacích na nehty. Letošním letním odstínem je jednoznačně modrý 683, přestože vlastně není letošní. Výborně se hodí k pracovním riflím. A k betonu.


Ve Varech jsem si koupila náušnice od STEHLIK design. Krásné. Porcelán se k betonu, jako nakonec všechno, hodí taky :)
Něco od něj jsem našla tady. A rozhodně přikoupím. Pepi, co takhle něco k svátku? Koukni!
-vM-

P.S.: Pivo příští týden středa?? Nebo úterý?

Žádné komentáře:

Okomentovat