úterý 18. srpna 2015

Green Rose

Nevím, jak je jinde po světě, ale dnešní ráno v Olomouci bylo čistě liberecké. V pět jsem otevřela oči, venku tma, vzduch pronikající ventilačkou byl téměř podzimní. Zavřela-li bych oči znovu, byla bych v Liberci, na Příbramským, oblíkala bych si tlustej svetr a hodně krátkou sukni a s růžovým batohem bych vyrážela přes Fryče do ateliéru na konzultace.
Popisuju přesně pocity a dojmy z vůní vzduchu, kdy každoročně podlehnu a běžím kupovat školní potřeby. Můj syn jde letos do druhé třídy. A já mu koupím nové pouzdro, přestože ho nepotřebuje. Každý rok, dokonce i na vysoké, jsem si kupovala nové pouzdro. A novou sadu pastelek. A nový diář. A nové fixy.
Miluju papírnictví. Stejně jako podzim.

Ještě včera bylo vedro na padnutí, dnes tohle. Nechci nic říkat, ale pak, že se nemění klima a globální oteplování neexistuje.

V Reflexu jsem četla článek, že sto let opakované věty Ema má mísu, ó my se máme, předurčují ženy k plotně. Že to ubíjí náš přirozený rozvoj směrem k emancipaci. Takže si dneska konečně objednám ten svůj nóbl sporák, který, jak jsem včera ověřila, se hodí i k žule, která není zelená. Je to pech a svět je velký, nespravedlivý a zlý. Když jsem poprvé uviděla Green Rose, věděla jsem, že z tohodle budu mít jednou kuchyň. Nepočítala jsem s tím, že za sedm, možná deset let, kdy konečně novou kuchyň buduju, budou lomy tohoto materiálu vyčerpané, a to, co bylo kdysi jarně, trávově zeleně, je dnes spíš šedé a tudíž ne tak hezké. Musela jsem změnit žulu, což mnozí z vás asi nepovažují za příkoří, ale mění se mi barevné schéma kuchyně, což čára přes rozpočet prostě je. Ač jen velice nerada, budu se s tím muset sžít. Možná si místo zelené žulové desky pořídím zelené boty.

Pepe je zaneprázdněna láskou plnou vášní, já jsem zaneprázdněna vášněmi výstavby. Tak vkládám aspoň odkaz na super stránky, co jsem v rámci rekonstrukce objevila. Mějte se. A brzo Vám ukážu skutečný, nový, krásný, lesklý, modrý sporák !

-vM-

http://rafa-kids.blogspot.cz/



Žádné komentáře:

Okomentovat