sobota 6. června 2015

Dáma z ocele

Milá Pepe, 
snad Tě zastihnu v dobrém rozmaru, v Praze, s Aperolem v ruce někde a s někým, s kým je Ti dobře. Píšu, protože konečně je tak nějak o čem...

Poslechni si tohle, kdysi dávno v pravěku, když jsme si my dvě posílaly pohledy a já byla daleko, tak jak teď už prakticky nikam neodjíždím, měla jsem několikero přítelkyň z domu slávy. Možná si vzpomeneš na Kateřinu, která chodila s Bárou Š. do ročníku. Společně jsme kalily, kouřily, trávily noci v ateliéru, stály ráno v menze prva na kafe a koblihy. Na svatbě byla. Tak moc jsme se kamarádily, což jaksi odeznělo a náhle: ZAZNĚLO ZNOVA.
Snad po sedmi letech mi jen tak zavolá, jak se jako mám. Čumím. Třesky plesky, prostě mám se dobře, ona taky. V mezičase krosla scénografii a teď strká kočár někde v Praze po parku a dělá cukrbliky na Emilku. No, asi úplně není její styl dělat cukrbliky, ale věz, že nic není ztraceno, je myslím trochec straší než já a má "teprv" první dítě. Naděje pro ty, kteří o naději přicházejí!
No nic. Dala mi odkaz na svoje stránky. Jesli jsem byla v deprézi po srazu, spadla jsem do ní zas. Čumím znovu jako puk. Pro mě naprosto nepochopitelné, že někdo, kdo nebyl nějak zvlášť vybočující z davu architektů na FATULu, může udělat tak monstrózní krok kupředu. Řeknu Ti, že její scénografické kresby mi vyrazily dech, volná tvorba zbytky zubů. Opět jsem uvízla v pocitu, že něco (ale doprdele co?) dělám špatně. To moje věčné srovnávání se s někým, porovnávání svého s něčím, zkrátka a dobře, osten závisti prosvištěl mým krkem. Ale zase rychle zmizel.
Tak jak byla vždycky přísně racionální a uměla mě udržet nohama na zemi, umí to i teď. Její výklad mých pocitů ze srazu FATULu by se Ti líbil a věz, že kdyby tam tehdy byla, neklepala bych se na záchodě sama. Dost možná, že by mi držela vlasy a namáčela hajzlpapír ve vodě s plátkem pomeranče.
Dost o pocitech. Teď fakta:
Mrkni na vo-ka.cz a najdeš mnohé. Ještě mi teda nepsala, jestli to sem můžu vrznout, ale trocha reklamy snad nikomu vadit nebude, obzvlášť, pokud je to reklama pozitivní. Kačo, to bude mít Emilka na památku, jakou má šikovnou mámu, neboť ze sítě nic nezmizí :)

Scénografie.
Pepi, takovou perspektivu bych ze sebe nedostala, ani kdyby mě po hubě bil!
zdroj

Milujeme knihovny!
zdroj

Pro matky a jejich děti.

zdroj

zdroj


A tohle bude jednou moje! Přislíbena navíc snad Karkulka červená, že je takhle zbarvená a Růženka, začíná se pohádka, pro velké i drobátka...

zdroj

zdroj

Moje děti se dohadují na zahradě, jestli se utopí v bazénu o průměru 1m teď anebo až po spinkání, já spaluju na plotně oběd, třeští mi hlava z vedra a nedostatku alkoholu, pravděpodobně, a říkám si, že přátelství je velice zvláštní věc. Ohromné mi připadá, jak může cosi jaksi fungovat i po sedmi letech bez jediné zprávy. Ale nakonec, my dvě jsme se taky dlouho neviděly, a jak nám to pěkně klape, což?
Dobře, přiznávám, teď jsem vinna svou zabedněností, ale pracuju na nápravě.

Čtu Mankella Ve slepé uličce, opět zářivě skvělý, a plánuju útok na Kosmas hned jak vyjdou další Stavitelé mostů. Už se to blíží, příští týden snad? Barva tvých nehtů? Moje meruňkově oranžová. A ačkoli je sobota a nejsem v práci, mám namalovaný obočí. Jdu do sebe, jsi mi příkladem. Užívej Prahu, kdybys v nějakým parku zahlédla tmavovlasou hubatou paní s kočárem, co údajně ale tomu se mi vážně nechce věřit! chodí furt ještě v pánských botech stejně jako na škole, pozdravuj a dej za mě hudlana Emilce od tety Kukany.

Zdar a sílu najdeš v sýru, připálenému obědu čest!

-vM-

3 komentáře:

  1. Zuzi, teda holka je to šikovná! moc pěkné věci! Ale hele, to ty jsi taky! A perspektiva?! Prosím tě, dyť to dáváš levou zadní! :-) Stop depresím, viz další článek! Je to jenom v tvojí hlavě a v řečech tvého muže a otce! Nikdo jiný si to nemyslí! Věř mi! :-) vP

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, věř! Jsi JE-DI-NEČ-NÁ!!! matka Ter.

    OdpovědětVymazat