sobota 11. dubna 2015

Víkendový (po) (vz) dech

Původně jsem chtěla psát něco naprosto jiného, ale situace se neustále proměňují, a tak něco pěkně za čerstva (Pepe sice řekla, nastav to na neděli, ale to by nebylo ono, sorry, Pepi!).

Všichni, kdo děti máte, si představte, že vám rodiče přislíbí celovíkendové hlídání. Všichni, kdo děti nemáte, ale o to víc pracujete, si představte, že vám někdo řekne, že to, co jste museli dohnat o víkendu, dohánět nemusíte, že to někdo za vás udělá. V obou případech PECKA!

Děti jsme vyexpedovali k rodičům, domluvili si výlet do města jako zamlada, umyli si zadky Chanelem, já jsem se namalovala! a vyrazili jsme. Užili jsme si večer v super hospodě, kterou jsem neznala a moc se mi zalíbila, užili si radovánek manželských, zkrátka bezva. 

No. Potud dobrý. Ráno, protože stále narvaná jak taška, jsem sedla na kolo! a vyrazila do práce. Víkend přede mnou a nejméně dvacet hodin práce bez zvonění telefonů a v klidu.

Poprvé mi otec volal v půl deváté, že naše děti spaly, (z čehož panovala velká, V E L K Á obava ze strany mých rodičů zejména co se Kudmy týče), jedna z bratrových dcer má 39 horečka, ostatní jdou pro rohlíky.
V deset mi volá podruhé, že jestli prej nechcem přijet. 
V půl jedenácté mi dal k telefonu ubrečenou Kudmilu, která nemá balón, on mi ho nechce dát, ma-min-ko-o-o-o, já nemám balón.
V jedenáct mi volá otec počtvrté, že mám být úplně v klidu, že on to nějak zvládne, ale že babička se stará o Andulu a že on je na ty čtyři  Ú P L N Ě  sám a že ani jeden neposlouchá a že jsou jak živý stříbro, ale že jezdit nemáme. Že si máme užívat.

Aha. Napětí v jeho hlase se dá krájet. Z toho plyne moje napětí. Práce mi stojí a nemůžu se soustředit.
Volám choti, že teda asi jako na ten Bouzov budeme muset. Ale že teda tu práci fakt nestihnu.
A to nemluvím o tom, že jsem si doma iniciativně natřídila všechno prádlo, které chci zítra při klikání v domácích podmínkách vyprat a že jsem si myslela, že si uděláme ještě dnes hezký večer a třeba ještě jednou někam vyrazíme, že se kouknem jednou na celý film a půjdeme pozdě spát a že si budem hovět s nohama nahoře, pít pivo a jíst chipsy a nebudeme muset nikomu přisluhovat a podávat pitíčka a jiné otravnosti.

Po víkendu jak po žabě, přátelé.

A to se musí mojí tchýni nechat, že by mi nikdy nevolala, ať si pro ty děcka přijedu. Na druhou stranu, moje máti je taky tchýně a svojí snaše prostě nezavolá, že jí dala na víkend nemocné děcko. Už zase. A taky je pravda, že mi otec volal tajně, aby mamka nevěděla.
V každém případě je to pěkně na pytel. Tohle prostě nemiluju!



P.S. Nejlíp to ovšem dělá švagrová. Ta děti vyexpeduje a za hodinu sedí ve vlaku do Prahy. To se mi na ní zase líbí, že když už má možnost víkend si užít, tak si ho prozíravě užije v Praze a nepřemýšlí, jestli se něco podělá nebo ne. Takže ona, na rozdíl od nás debilů, co zvažujeme ono co kdyby, bude mít víkend přesně dle svých představ a bude po něm zrevitalizovaná přesně tak jak si přála, zatímco já budu smrdět na Bouzově a pro velkou změnu řvát po svých dětech, ať dědovi nedrobí po obýváku, protože to on NESNESE.
Takže naposledy. Až nám za dva roky naši zase nabídnou hlídání na celý víkend, odjedu se svým mužem alespoň až do Aše.
-vM-

2 komentáře:

  1. Ty Zuzi, jsem si povolila komentáře, ať ti můžu napsat. Publikuješ v pravý čas, aby nám všem bylo jasno. Na neděli jsem ti tam něco napsala já :-) Hele, to je teda pěkně na nic (psala jsem ho*no, ale to se nesluší). Koupila jsem Nesba a ještě cosi. Po cestě na Bouzov se stav v knize!!!!A udělej si radost. Jo a příště třeba do Říma nebo vypínat telefon k práci!:-)vP

    OdpovědětVymazat
  2. Mamko, přesně jako švagrová......pryč odsud a hlavně vypnout telefon. VŽDYCKY se totiž něco semele. Nicméně všude je něco a já mám opravdu poutavé téma, které bude na toto Tvoje volně navazovat.....jen si na realitu budeš muset počkat tak 20 let...... Sakra, jestli mám náskok 20 let, tak už jsem fakt starej.....71

    OdpovědětVymazat