pondělí 30. března 2015

Byla jsem...

Stačí, když zaleze slunce a já musím vytáhnout opět zimní bundu a dolů jde i nálada. Pár pracovních kotrmelců k tomu. 

Byla jsem v Luha. V hotelu od Bohuslava Fuchse. A přivezla formuli z Fatry Napajedla. Měří asi metr. Nafoukla jsem ji a nevím, co s ní. Designér Jan Čapek je fešák. 

Byla jsem na skvělém víkendu v Praze, slunila se na Náplavce, pila Prosecco a jedla italské sýry. Blondýnu jsem viděla po čtyřech měsících. 

Byla jsem v Brně a připisuji na seznam novou kavárnu. S tanečnicí jsme stály před výkladci a kouřily a lidé procházející kolem si šeptali, že to je ta divná kavárna, kde chodí ti divní lidé. Mysleli hipstery a dívky s červenými rtěnkami. 



zdroj a další foto


Viděla jsem matku Terezu a eR po dobrých čtrnácti dnech. Všechny stále osamělé a přesto si neuděláme na sebe čas. 

Byla jsem v Ponorce, poprvé, na koncertě. Všechny subkultury pohromadě. Nahý tanečník v igelitu na stole.

A Zuzi, byla jsem poprvé pořádně konfrontována s tím, když otec investor a stavba za tvými zády něco zruší na tvém domě. A pak se ti to bojí říct a dělají z tebe totální krávu. Znáš to?!

Byla jsem uvězněna do konfliktu mezi stavitelem a stolařem. Na koho se budou klienti zlobit, když se vše po*ere?

Byla jsem venku s malířem, mám chlapů plné zuby. Pořád ty stejné řeči dokola. 

Ve čtvrtek odjíždím do Říma. Gratuluji Zzes, některé boje se přece jen dají vyhrát. Jsi naděje. A jedeš se mnou.

Zima je letos k uzoufání dlouhá, tento rok se mi to vážně nehodí.


-vP-

Žádné komentáře:

Okomentovat