pátek 23. srpna 2013

Ženy sobě

Včera večer se nám vrátil domů z tábora Vítek. Po týdnu jsme se sesedli u večeře všichni čtyři a já měla velice uspokojivý pocit, že tohle, to všechno u toho stolu, který jsme kdysi s Vítem koupili, aniž bychom prověřili, že se nám do naší první společné a skutečné kuchyně vleze, je jen a jen moje. 



Později téhož dne jsem usínala v obležení svých mužů a prožila si Ironmanovu glosu o peřině. Poznámka autorovi: I když je peřina rozdělená, otočit nejde.
Vítek mi dýchal na krk a já si kontrolovala, že voní i po tom týdnu jak má. Bylo mi krásně. Navzdory přehřátí těla a nemožnosti převrátit peřinu, která způsobila bdělost do brzkých ranních hodin.

Dnes ráno mě syn probudil pusou na ucho a sdělením: "Maminko, kdyby sis ještě chvíli poležela, měl bych pro tebe překvapení". Moje první snídaně téměř do postele. Snídali jsme spolu Lidunin tvaroh z Lidlu a šťávu ze sirupu. Je krásné mít syna.

Později téhož dne jsem měla návštěvu. Přišla k nám posedět matka toho, co propadl. Dostala jsem dárek. Za to, že to hoch zřejmě, víc než zřejmě, v pondělí neudělá. Krásný dárek.  Dar, o kterém si každá ženská sní a téměř žádná si ho sama nekoupí. Celý jen pro mě. Ženská ženské. Ještě nikdy jsem nevlastnila parfém o objemu 125 ml.

Foto hrozné a moje. Stejně jako všechno na něm. Juch!
Osudy matky propadnuvšího jsou jedním slovem pohnuté, nepublikovatelné. A ani se nesluší o nich psát. Jen chci navázat na moje obavy z výchovy. Ukazuje se totiž, obecně vzato, že ačkoli máte děti dvě, do obou stejně vložíte s nejlepším vědomím a svědomím vše, co pokládáte za důležité, může se stát, že jedno bude naprosto ohavné a druhé v pohodě. V návaznosti na hlášky o důsledné výchově a spratcích je poněkud uklidňující, že osobnost dítěte je nezanedbatelný aspekt, mnohdy ten nejdůležitější. S ohledem na to se mi bude dnes lépe spát. Třeba navíc přestane působit vliv měsíce v, těsně před nebo těsně po úplňku. Už začínám být dost nevyspalá.

A aby se neřeklo, jsem taky dost pracovitá :) Dnes jsem upletla asi 30 řad, z toho 20 jich o pár hodin později Ludma vypárala jedním nepromyšleným tahem, dokončila první pokus o vyšití nápisu, uklidila, dokončila boršč, nakoupila, nakreslila deset pavouků a dva dinosaury, viděla půlku Rebelky, naklikala čtyři regály do prodejny, byla vrbou i javorem, a teď tu sedím, trochu rozházená z té návštěvy, chystám se vlézt do sprchy a  aplikovat všechno, co jsem dostala. Musím zopakovat konstatování Petry, že "ta ovocná piva mají tak málo alkoholu, že se to ani neoplatí pít". Pamatuješ, kdys´ to řekla? Už mám v sobě čtyři a furt nic, akorát tak možná trochu bolehlav. Zítra čekám krásnou pannu s ještě krásnějším synem. Těším se.

A protože vejce Petra při publikaci příspěvků sem tam neodklikne všechno co má, prohlašuji, že její Song mě nadchnul (oprava pravopisu nezná slovo nadchnul, píšu to blbě?). Ty šaty! Krásná tečka za dnešním dnem. 
Vězte, že jako admin z nás dvou vajec vypadám spíš já. A jí se snáze odpouští. Což platí nejen o působení v pozici bloggera.  Peťa je Peťa, dá se jí kdykoli zavolat, a i když někdy moc pracuje, pořád u toho vypadá líp než já, když nedělám nic!

-vM-

Žádné komentáře:

Okomentovat