pondělí 19. srpna 2013

Jeden den s...

Tak jsem vám listovala Harper´s Bazaarem a jako vždy se zarazila u článku, kde je v hodinách popsán jeden den nějaké světové osobnosti. Většinou vstává z peřin z té nejčistší egyptské bavlny, v pyžamu od slavné značky. Pak cvičí a dlouze snídá a čte denní tisk. Pak v taxíku vyřizuje emaily. Pak telefonuje. Pak obědvá. Pak sedí u počítače nebo nakupuje. Pak večeří. Pak si dává dlouhou koupel. A překvapivě až kolem půlnoci padá do peřin. No a pak jsem si zrekapitulovala svůj den. Ještě není u konce, ale již teď vím, jak bude probíhat i v dalších hodinách. Je dost v rozporu se dnem architektky matky. Jaké jste měly vy pondělí dámy (71 je na dovolené nebo kde, tedy se obracím k vám)?

Je na čase myslet na podzim a zimu. I to jsem dnes stihla.

V šest nastavený budík. Okamžitě mi došlo, že jsem v týdnu slíbila jet do Brna. Píšu sms a potvrzuje se neblahé tušení, že tomu tak mělo být dnes. Tedy tomu tak bude zítra. Domlouvala jsem se s urážkou vedle sebe, takže jsem to do diáře nezapsala. 

Sprcha, ovesná kaše k snídani. Zalít sáček vodou. U snídaně projít projekt rok starý. Příprava na první schůzku v 7. 30. Jedno oko slzí tak, že řasenka nanesena až o dvě hodiny později. Opravdu mi to sluší. Jak to, že z těch kalhot, které stály víc než dost, nejde vyprat šmouha od uhlu. To mi připomíná, že začne brzy výuka. 
Ze schůzky do kanceláře, vytisknout a na magistrát. U jednoho spolužáka strávím 45 minut. Konzultuji umístění stavby. Shodneme se, že jsem zbytečně aktivní, ať si nakreslím rodinný domek, jak chci, vyjímky možné. Dalších 45 minut strávím u druhého spolužáka. Pro známého se vyptávám na posudek. Uklidní mě i jeho. Pak nabídne, ať se stavím. Řeknu, že na dvě děti nemám nervy. Za boha si nemůžu vzpomenout na jméno toho druhého dítěte. Nenápadně mi napoví, že syna.
Seznam telefonátů, které mám vyřídit je víc než dlouhý. Kupuju cigarety a sedám do kavárny. A další hodinu zde telefonuji. A zapisuji do diáře. Protože jinak bych vše zapomněla, v lepším případě domíchala. Výstava, projekty. Pan stavitel se sám připomíná s naceněním realizace. Jde do tuhého, když se už i on připomíná.
V Kosmasovi si kupuju Papelote blok. Jediný, co mu vyhovuje má kaz na obalu. Těchto kazů bude plný po dvou dnech v mé kabelce. Takže 30 procent sleva je kauf roku.
V kanceláři píšu hromadu emailů. A tisknu. Tisknu i projekt na 14 dní dopředu. A projekt na večerní schůzku. Je vám asi jasné, jak plnohodnotný jsem měla víkend. Když dělám s předstihem. Matko Terezo, chvíle s tebou byly plnohodnotné, o tom žádná. 
Kontroluji fcbk, blogy, email, instagram. Tohle mi zabere dobrou hodinu. Zvlášť, když cokoliv vidím, konzultuji s matkou T. Nad tím vším jsem snědla šunku a rohlík. Koupila jsem doménu. A přilakovala další vrstvu černého laku.
Večeře u porodnice se ruší, dám si tousty jako vždy. Doma. A s telefonem u ucha, na střídačku v ruce čekám do večerní schůzky nad rodinným domem. Chce se mi spát, takže do sebe liju kafe. Zítra musím brzy vstávat. Jedu do Brna vlakem. V klidu si něco přečtu.
Žádné vzrůšo ten život není. A vyskytuje se v něm minimum značkových věcí a jídla.

Taky máte tak rádi kočky?
PS:
I víkend byl víc než poklidný, pokud se nepočítá sobotní a nedělní konverzace s urážkou, která měla za cíl přerušit naše styky. Ne a ne pochopit, že se s ním nechci vidět ani s ním psát. Ve snaze mu to vysvětlit jsem vypustila část věty a dobrých 5 hodin si myslel, že jsem do něj zamilovaná. Odpověď na to byla "Žiši Petro". Pak mi to došlo, zrudla jsem a napsala vysvětlující zprávu. Tahal ze mě do koho. Druhý den se zase začal ptát. Na otázku je dobré použít otázku. Proč ty jsi přerušil kontakt se mnou předtím? Tos mě nechtěl vidět. Prý "jo a ne". Takže teď mám "jo a ne" já drahý. To překvapivě vzal. 

Lets go girls! Ať chceme nebo ne!


Bazaarem jsme začali a taky skončíme. Steven Meisel fotí skvělé reklamní kampaně. Lanvin letos i v minulých sezonách.
Steven Meise


-vP-

3 komentáře:

  1. Petři, i mně zazvonil budík v šest hodin. Ještě v 6:23 jsem ležela v posteli, protože jsem se nemohla zvednout, a to jsem měla předsevzetí být v práci před sedmou...6:52 jsem ovšem nasedala do auta s koláčem a jogurtem v kabelce...v práci 7:26. Beru spisy, původně se mělo uskutečnit dnes osm jednání. První spis-žádost o odročení, druhý taky...toto pěkně začalo, že... Mezi tím jsem do sebe soukala koláč, vařila kafe, v osm jsem byla na značce...jogurt jsem nestihla, kafe na krásu za hodinu...,v poledne oběd, pak až skoro do půl páté v j.s. 84 letá paní, kterou obrali o všechno, dovedl ji ten, co ji obral, a která křičela:pane Bože, dejte mi už pokoj, to je horší než u zpovědi a hlavou se opírala o stůl...pak jsem jela vyčerpaná a hladová domů, nestihla trénink, ale zato stihla kamarádku z gymplu, kterou mám moc ráda a konečně PRŠÍ!! (ale já za to nemůžu ;)) takže sumasumárum pěkný den :)

    OdpovědětVymazat
  2. Pepi, moje pondělí? Místo ve tři vstanu v šest, hodím pračku, která je tam ještě teď, zrychleně chystám jednání na Šantovku, mastím nakoupit máti, abych to s sebou vzala na Bouzov, v 10:45 předávám Lidu pančitelce, mastím na jednání, místo hodiny trvalo dvě, přebírám dítě o hodinu později, tzn. na ohrabky unavené, ohřeju jídlo koupené v Lidlu, ukládám Lidu, na deset minut zavřu oči, z čehož mě akorát rozbolí hlava, dodělávám výkres pro elektrikáře, obvolávám resty, v půl páté poslední telefonát jobovka, naházet hadry na večer do tašky a že jedu na Bouzov. V době, kdy dodělávám výkres, běhá Ludma po bytě s brumíkem a rozpatlává ho všude, co nezvládla náplň, zvládne flaška dnem vzhůru. Opouštím byt se slzama v očích a myslím na kanystr benzínu a kdesi ukrytej zapalovač. Nechávám to tam a ujíždím do domu, kde ráno byla paní na úklid, což mě rozlítostní ještě víc. Ve vinárně si dám dvě piva a můžu jít spát, ale nejdu. Buřty u sousedů na Bouzově, další pivo, Liduna do postele, další pivo, únava mě doběhla, je deset a jsem tuhá. Ve dvě ráno se začnu přehazovat a od čtyř nespím vůbec. Teď jsem přijela domů rozhodnutá, že vytáhnu velký plastový pytel a uklidím, rozhlídla jsem se a nadšení mě přechází. Nefunguje vysavač, došel mi tekutej písek a na záchodě cosi strašidelně smrdí. Nenávidím svůj život. Není v něm žádnej Lanvin ani dlouhá koupel, je v něm jen bordel, bordel, bordel, shon, trvalý skluz a bolavý záda. A bordel, na ten jsem zapomněla. A to mi přišla sms, kde stojí, že ten "můj chytrák", co jsem myslela, že mu pomůžu s reparátem se na to úplně vykašlal a k žádnýmu reparátu nejde. A pak si jednu nedej :/
    vM

    OdpovědětVymazat
  3. Nazdar vytížená vejce, můj první den dovolené Vám raději nebudu popisovat, bo jsem po půlnoci (a jedné sedmičce vína) sedl k notasu a dělal s malou přestávkou do 8hod. Následně vyřídil x-telefonátů, emailů (které jsem tahal přes telefon) a kolem oběda jsem vytáhl bandu na 90km na kole podél Schwarzenberského plavebního kanálu. Moc krásná a důmyslná stavba. Návštěvu doporučuju i pěším. 71

    OdpovědětVymazat