pátek 31. května 2013

FriDay Song na cestu

Čtvrtek večer a já plánuju páteční song. To je předzvěst hodně odkládané práce a nechuti s ní začít. Včera jsem byla v Praze, schůzka s grafiky a káva s blondýnkou. Jako by to do zítřka nemohlo počkat. Nemohlo. Jedu s dvěma blondýnama do Milána. Směsice natěšenosti na město, památky, jídlo a obchody (jo, každá cesta končí v obchodě), obav z cesty (jo, pořád se bojím letadla a že nenajdeme hotel) a obav z počasí. Budu informovat.
Motají se kolem mě muži, co už dávno patří minulosti. Už jsem se dívala do zrcadla, zda nemám na čele napsáno "zoufalá", "má čas" a k tomu možná, "vždy je s ní o čem mluvit", což ovšem nejsou vlastnosti pro vztah, ale pro pofiderní přátelství. Jsou totiž v bezpečí, vždyť se známe, přece. Slečna, středoškolačka, co u mě byla na praxi, ví o mužích to co já. Docela mě překvapilo, že na to došla tak brzy. Míra naivity, kterou bych očekávala, je mnohem menší (nebo moje větší). Shodli jsme se na základním poznatku, že je opravdu jedno, zda je muži dvacet, třicet nebo kolikchcete. Pokud je charakter (netuším, jak to nazvat jinak), bude jím v každém věku, když je to kretén, tak mu to s největší pravděpodobností zůstane. A tak jsem včera koukala na jednoho z těch grafiků - toho totiž neznám, po strašně dlouhé době, počítejme ji na měsíce, mě někdo jen tak zaujal. Stačilo se prostě koukat a pak s úsměvem na rtech odkráčet. Mé vnitřní hodiny jsou nějak pomatené. Asi u mě začíná jaro.

Pěkný víkend!

-vP-


Žádné komentáře:

Okomentovat