pátek 15. března 2013

FriDay Song, aby nám nešvihlo

Nemám na nic čas, což je asi dobře, protože nemusím moc přemýšlet (nad osobními věcmi, v práci samozřejmě většinou ano). Horší je to jen v buse nebo ve vlaku, tento týden dvakrát Brno. Dnes naštěstí s kávou a obědem s kamarádkami, pak dvě hodiny u kadeřnice (ano, už rok bydlím "nadobro" v Ol, ale na vlasy mi můžou sahat akorát v Brně) a pak si nutně musím koupit něco na jaro. V duchu zvolání, že budeme výstřední. Po posledních zážitcích a shlénutí slečen, něčích bývalých a současných lásek, se opravuji, budeme vkusné! 

Obdivuji matku, jak běhá. Včera mě napadlo, že musím najít také aktivitu, o které bych mohla informovat. Je strašně napínavé, sledovat, jak se nám tu zlepšuje! A navíc, já viděla tu její běhací bundu, vám řeknu, ta je překrásná! A pak, nám šije sukně. Takže dnes i picture dne. Před dvěma dny jsem se v jejích látkách doslova válela.

Matka šije!

Já jen čtu, nový-starý Nesbo: Netopýr, nedosahuje zábavnosti a akce dalších autorových děl, tak jsem si na zlepšení nálady dala Olsenův Vzkaz v láhvi. Pozdě, ale přece! A teď v pauze mezi seveřany začínám Zády k sobě Julie Franckové. Poválečné Německo, děti a rodiče a všichni v mnohem větších s***kách než my dvě, matko! Napiš už recenzi na tu druhou padesátku!

A hele, kolik tak asi ty architektky v Brazílii berou? Myslíš, že ty knihy jsou opravdové, vypadají parádně takto seskládané hřbety dozadu.

Jak nám architektky staví v Brazílii.


A při pátku si dáme Itálii. Nikoliv ve vztahu, ale ve filmu! 

1 komentář:

  1. Miluju herečky, co nemaj´ žádný prsa. To bude hezkej friday :)

    OdpovědětVymazat